Asi jsme vždy podvědomě toužili po růžové budoucnosti, viděli jsme leccos růžově, nasazovali jsme si růžové brýle. Je jasné, že vidění světa na růžovo neznamenalo vždy zcela racionální myšlení. Jakási politická strana na levici nám v nedávné minulosti lehce zrůžověla. Lidé původně rudí, hnědí, či bezbarví se chytili své šance. Říkají si Příteli a je to celkem divný spolek. Dnes se snaží přebarvit spíše do oranžové. Buďme rádi, že ne rovnou do rudé. I když rudou, své rudé bratry a sestry, skrytě milují a neustále s nimi spřádají své plány, ač své okolí utvrzují o opaku.
Co nám v minulých letech přinesly ty růžovo-oranžové (až do ruda...) konstelace? Větší nezaměstnanost, monstrózní korupci, chaos, kde se člověk podívá. Přátelé se u korýtek střídají rychle, ale vždy ustálí své prebendy a výhody. Růžové až oranžové pro mnohé z nás symbolizují beznaděj, mafii po česku. Takové převeliká růžolící se Cosa nostra. Velký růžový strejc slibuje a uplácí z peněz, které mu nepatří, zadlužuje nás a naše děti. Tváří se, že řídí národní hospodářství, ač toto se naštěstí již řídí samo. Tváří se, že nám všem zvýší platy, ač na to v reálu nemůže mít vliv. Rozdává těm, co to nepotřebují, potřební úpí... Chce brát všem a skoro všem přerozdělovat. Potřebuje k tomu monstrum úředníků, hydru, která je k němu loajální, hlavně když je dobře placena. Tvrdí, slibují a ohlupují, že je nám dobře, jelikož máme mít vše zdarma, tj. sociální dávky pro téměř všechny, zdravotnictví, školství... Tlachá a ohlupuje, dělá z 80% populace sociálně potřebné jedince. Neříká nahlas, kde drancuje, komu bere. Hlasy svých voličů platí z peněz, které bere svým nevoličům. To je prostě demokracie, resp. sociální demokracie. Prosperita a jistota. Slovy, kterými se růžový strejc holedbá. Mám pocit, že slova prosperita mu splývají s vlastnictvím laciného obleku, králikárny 3+1 a plné lednice, slovo jistota potom dává jistotu, že budeme mít všichni stejný průměrný plat, stejné služby u lékaře, růžové školství od MŠ po VŠ...
Děkuji, nechci, tyto růžové jistoty s vizí růžové (nebo oranžové) prosperity nechci. Možná, že to růžový strejc myslí jinak. Prosperita - pro někoho, jistota - pro někoho. Nakonec vidíme, že růžoví přátelé nám s jistotou prosperují a to napříč sociálně potřebným obyvatelstvem a deficitním rozpočtem. Věřím, že mnoho socánků již mezi sociálně potřebné nepatří, prosperita pevně fixuje jejich konta (ale luxuje naše peněženky) a jejich jistoty jsou relativně jisté. Budiž jim přáno (my liberálové a konzervativci nezávidíme), ale je čas na změnu. Drancovali dlouho a nic nepředvedli!
Už tak nějak moc netoužím vidět svět růžovými brýlemi. Vůbec netoužím po růžové budoucnosti.
článek je převzatý odsud a plně vyjadřuje názor OK1UU